Ctižádostivý mladý muž Yataro Iwasaki založil první společnost Mitsubishi – dopravní firmu – v roce 1870. Japonsko vystoupilo ze staletí trvající feudální izolace a ze všech sil se snažilo dostihnout Západ. Yatarova společnost rychle rostla a rozvětvila se do řady výrobních a obchodních firem. 2. světová válka znamenala konec společnosti Mitsubishi jako jednotné organizace. Nezávislé společnosti, jejichž kořeny sahají až ke staré společnosti Mitsubishi, jsou však dodnes aktivní téměř v každém průmyslovém sektoru.

Yataro Iwasaki byl z města Kochi na ostrově Shikoku, kde sídlil mocný klan Tosa. Pracoval pro klan a upozornil na sebe řízením jeho obchodních aktivit v Osace. V roce 1870 založil svou vlastní dopravní společnost Tsukumo Shokai se třemi parníky pronajatými od klanu. Tak se zrodila společnost Mitsubishi.

Fotografii zapůjčil archiv společnosti Mitsubishi.

Název nové společnosti se v roce 1872 změnil na Mitsukawa Shokai a v roce 1874 na Mitsubishi Shokai. Yataro zvolil firemní logo, které kombinovalo tři dubové listy z erbu klanu Tosa a tři na sebe kladené diamanty z erbu své rodiny. Toto logo stojí za názvem společnosti, Mitsubishi, což znamená „tři diamanty“.

Yataro v roce 1874 veřejně projevil své vlastenectví, když poskytl lodě k přepravě japonských vojáků na Tchaj-wan. Tím si vysloužil vděk vlády, která ho odměnila 30 loděmi. Yataro v roce 1875 změnil název své společnosti na Mitsubishi Mail Steamship, neboť zdědila zaměstnance a zařízení poštovní služby rozpuštěné vládou.

Společnost Mitsubishi Mail Steamship zahájila pravidelné plavby do Číny a Ruska a těšila se z monopolu na zámořských trasách. Politické tendence na počátku 80. let 19. století se ovšem obrátily proti společnosti Mitsubishi a vláda sponzorovala založení konkurenční společnosti. Následný konkurenční boj přivedl obě společnosti na pokraj bankrotu.

Vládní zásah vedl k dočasnému příměří. Lítý konkurenční boj se však znovu rozhořel v roce 1885, kdy Yataro zemřel a jeho nástupcem se stal jeho bratr Yanosuke. Nevraživost ukončilo v roce 1885 vládou sjednané sloučení, které dalo vzniknout společnosti Nippon Yusen – dnešní NYK Line.

Konkurence na moři byla stále větší, a tak se společnost Mitsubishi zaměřila na diverzifikaci na pevnině. Společnost koupila měděný důl Yoshioka v prefektuře Akita a uhelný důl Takashima v prefektuře Nagasaki. V roce 1884 si od vlády pronajala loděnici v Nagasaki a později zde postavila první v Japonsku vyrobený ocelový parník.

Společnost Mitsubishi nadále rostla a rozšiřovala svou oblast zájmu pod autokratickým vedením Yanosukeho Iwasakiho. Ten koupil více dolů, které měly zajistit zdroje pro společnost Mitsubishi a vzkvétající odvětví v Japonsku. A z názvu společnosti vyškrtl slovo „Steamship“. V roce 1890 zaplatil také částku odpovídající přibližně 1 milionu amerických dolarů za 80 akrů bažinatého mokřadu vedle Císařského paláce. Přestože si tehdy mnozí klepali na čelo, Yanosukeho investice má dnes hodnotu mnoha miliard dolarů.

V roce 1893 se prezidentem společnosti stal Yatarův syn Hisaya. Absolvent Pensylvánské univerzity změnil strukturu společnosti Mitsubishi, aby podnítil čím dál rozmanitější obchodní aktivity. Založil divize pro bankovnictví, nemovitosti, marketing a správu, nebo také oddělení pro stavbu lodí a těžbu.

Některé z Hisayových soukromých investic jsou součástí dnešních společností skupiny Mitsubishi. Koupil společnost Kobe Paper Mill, která dnes nese název Mitsubishi Paper Mills. A podpořil založení pivovaru Kirin. Jeho bratranec Toshiya založil společnost Asahi Glass, prvního japonského úspěšného výrobce tabulového skla.

Vedení společnosti Mitsubishi prošlo další modernizací, když Hisayu v roce 1916 vystřídal na postu prezidenta Yanosukeho syn Koyata. Koyata, absolvent Univerzity v Cambridge, začlenil divize jako poloautonomní společnosti. Nasměroval společnost Mitsubishi k vedoucímu postavení v sektoru strojních zařízení, elektrického vybavení či chemického průmyslu. Firmy, ze kterých později vzešla společnost Mitsubishi Heavy Industries, vyvíjely automobily, letadla, tanky a autobusy. A společnost Mitsubishi Electric zaujala přední postavení v segmentu elektrických strojů a domácích elektrospotřebičů.

Rod Iwasaki se částečně vzdal kontroly nad společností Mitsubishi prostřednictvím veřejného prodeje akcií v klíčové holdingové společnosti. Na konci 2. světové války ovládali vnější investoři více než polovinu jejího kapitálu.

Koyata Iwasaki povzbuzoval své manažery a zaměstnance, aby se povznesli nad xenofobii, která zaplavila Japonsko během válečných let. „Mnozí Britové a Američané jsou našimi obchodními partnery,“ připomínal vedoucím pracovníkům společnosti Mitsubishi krátce po vypuknutí války. „Jsou to naši přátelé, kteří s námi realizují společné projekty a sdílí stejné zájmy. Až opět nastane mír, měli by se znovu stát dobrými a věrnými přáteli.“

Spojenecké okupační jednotky po válce požadovaly rozpuštění velkých japonských průmyslových skupin. Ředitelství společnosti Mitsubishi bylo rozpuštěno 30. září 1946, a mnohé společnosti Mitsubishi se rozdělily na menší firmy. Obchodní sekce se roztříštila na 139 společností. Ze společnosti Mitsubishi Heavy Industries se staly tři regionální firmy. Většina společností Mitsubishi se pod nátlakem okupačních sil vzdala svého názvu a loga.

S vypuknutím Korejské války začala okupační politika klást důraz na průmyslovou a ekonomickou obnovu. Některé společnosti Mitsubishi se znovu utvořily a většina začala znovu používat svůj název a logo. Ale zachovaly si svou autonomii. Společnosti dosahovaly samostatně a nezávisle mnohem větších úspěchů, než jakých by dosáhly jako jedna organizace. Zároveň těžily z jejich citu pro sounáležitost, který vychází ze společné historie a firemní kultury.

Text a fotografie poskytl výbor společnosti Mitsubishi pro veřejné záležitosti.