Blog

Podle Světové banky může být znečištění půdy, vzduchu a vody každoročně spojeno s více než 7 miliony předčasných úmrtí na celém světě. Toto číslo je několikanásobně vyšší než statistiky týkající se obětí smrtelných nemocí, včetně AIDS, malárie a tuberkulózy, a dopravních nehod dohromady. Zpráva Greenpeace "Toxický vzduch. The Price of Fossil Fuels" ukazuje, že znečištění ovzduší způsobené fosilními palivy stojí svět 8 miliard USD denně. Ročně to činí 2,9 bilionu USD, tedy 3,3 % světového HDP.

Vědci nás upozorňují na rychlý nárůst teplot na Zemi a varují, že pokud nebudou přijata rozhodná opatření, bude to mít pro životní prostředí fatální důsledky. Globální oteplování již způsobuje tání ledovců, zánik mnoha druhů rostlin a živočichů a svět pronásledují přírodní katastrofy. Již několik let se hovoří o nutnosti přijmout opatření na ochranu životního prostředí. Vlády jednotlivých států hrají důležitou roli. Mnohým zemím se podařilo udělat obrovský krok směrem k zelené transformaci. Země jsou klasifikovány z hlediska jejich environmentální výkonnosti pomocí indexu environmentální výkonnosti (EPI), který sestavují přední světové univerzity: Yaleovy univerzity a Kolumbijské univerzity.

• 180 zemí
• 40 ukazatelů výkonnosti
• 11 kategorií
• 3 cíle politiky životního prostředí
  Index environmentální výkonnosti (EPI) z roku 2022 poskytuje souhrnný přehled o stavu udržitelnosti na celém světě založený na datech. Na základě 40 ukazatelů výkonnosti v 11 kategoriích problémů hodnotí EPI 180 zemí podle výkonnosti v oblasti změny klimatu, zdraví životního prostředí a vitality ekosystémů.
  
  V roce 2022 se na předních místech umístily např: Dánsko, Spojené království, Finsko, Malta, Švédsko, Lucembursko, Slovinsko, Rakousko, Švýcarsko a Island.

Dánsko vděčí za své postavení vybudování ekologického energetického systému světové úrovně. Země se zaměřila na zvyšování energetické účinnosti budov, což je důležitý faktor v zemi, kde je více než polovinu roku nutné vytápět. Dánští obyvatelé navíc přesedlali z automobilů na jízdní kola. V roce 2016 počet jízdních kol na dánských silnicích předstihl počet automobilů. Země se také před 20 lety rozhodla pro zálohový systém.

V roce 2002 vstoupil v platnost takzvaný Dansk Retursystem (neboli dánský návratový systém). Umožňuje Dánům vracet plastové a skleněné lahve do automatů. Disciplína je vysoká - 9 z 10 lidí to dělá pravidelně.

Zálohové systémy, v jejichž rámci lze vracet plastové lahve a plechovky, fungují i v dalších zemích, například v Norsku, Estonsku, Finsku, Nizozemsku, na Islandu, v Německu, na Slovensku, ve Švédsku a Litvě.

Z údajů portálu Earth.Org vyplývá, že se pro takovou daň nyní rozhodly nejen země Evropské unie, ale také 27 zemí mimo EU, mezi nimiž je i Česká republika: Argentina, Kanada, Chile, Čína, Kolumbie, Japonsko, Kazachstán, Korea, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Singapur, Jihoafrická republika, Švédsko, Velká Británie a Ukrajina. Mezi další země, které zvažují připojení k systému, patří Brazílie, Brunej, Indonésie, Pákistán, Rusko, Srbsko, Thajsko, Turecko a Vietnam.

Podle Světové banky je v současné době na celém světě na různých regionálních, národních a nižších úrovních zavedeno 64 iniciativ pro stanovení cen uhlíku a další tři iniciativy mají být zavedeny.

Foto: Getty Images