Změny klimatu, které pozorujeme v posledních desetiletích, jsou z velké části důsledkem nerovnováhy v přirozeném složení zemské atmosféry. Skleníkové plyny, které dnes přispívají k mnoha problémům, jsou v ovzduší přítomny již velmi dlouho. Vznikají přirozenými procesy - zejména metan (CH4) a oxid uhličitý (CO2) - a jsou potřebné pro udržení života na Zemi (např. CO2 se podílí na fotosyntéze, takže je nezbytný pro fungování rostlin). CH4 i CO2 ovlivňují průměrnou teplotu vzduchu na Zemi.
Skleníkové plyny zachycují část energie dodávané Sluncem v blízkosti Země. Snížení jejich koncentrace by způsobilo zvýšení emisí tepla ze Země do vesmíru, což by vedlo ke snížení teploty vzduchu. Zvýšení jejich koncentrace má opačný účinek: teplo se zadržuje v atmosféře, takže teplota vzduchu stoupá. Za narušení přirozené rovnováhy je zodpovědný především CO2 vypouštěný do atmosféry v důsledku lidské činnosti. Prudký nárůst rozsahu tohoto jevu v posledních dvou stoletích je způsoben především rozvojem průmyslu využívajícího energii ze spalování neobnovitelných paliv a masivním odlesňováním.
Mezi nejzávažnější a nejpalčivější důsledky zvyšování koncentrace CO2 patří zvyšování průměrné teploty vzduchu, růst teploty moří a oceánů, tání ledovců a průměrné hladiny moří.
Odborníci OSN upozorňují: "Koncentrace skleníkových plynů je nejvyšší za poslední dva miliony let a emise stále rostou.
V důsledku toho je Země nyní o 1,1 stupně Celsia teplejší než na konci 19. století. Poslední desetiletí (2011-2020) bylo nejteplejší v historii.
Mnoho lidí si myslí, že změna klimatu znamená především vyšší teploty. Vyšší teplota je však pouze začátek příběhu. Protože Země se skládá ze systému, v němž je vše propojeno, mohou změny v jedné oblasti ovlivnit změny ve všech ostatních.
Mezi důsledky klimatických změn dnes patří mimo jiné intenzivní sucha, nedostatek vody, silné požáry, stoupající hladina moří, záplavy, tání polárního ledu, katastrofální bouře a klesající biologická rozmanitost.
(...) V řadě zpráv OSN se tisíce vědců a vládních hodnotitelů shodly na tom, že omezení růstu globální teploty na maximálně 1,5 stupně Celsia by nám pomohlo vyhnout se nejhorším klimatickým dopadům a zachovat klima vhodné k životu.
Přesto se na základě současných národních klimatických plánů předpokládá, že globální oteplení dosáhne do konce století přibližně 3,2 stupně Celsia".
Tání ledovců, ledovců a ledovců zásobuje moře a oceány velkým množstvím vody, což způsobuje zvyšování průměrné hladiny moří.
Zvyšující se teploty mají další sekundární účinky, včetně vyššího výskytu nebezpečných povětrnostních jevů, jako jsou tornáda a prudké bouře. Zintenzivňuje se rozšiřování pouští a degradace půdy, v důsledku čehož se zvyšuje hrozba hladomoru.
Zvláštní zpráva IPCC o změně klimatu a půdě říká: "Degradace půdy negativně ovlivňuje živobytí lidí a vyskytuje se na čtvrtině nezaledněné plochy Země. Většina z 1,3 až 3,2 miliardy postižených lidí žije v rozvojových zemích v chudobě".
